Odchov achatin v zajetí není u většiny druhů nijak složitý. Achatiny jsou hermafrodité(obojetnící), mají samčí i samičí orgány. Stačí si sehnat dvě achatiny stejného druhu, to však neplatí úplně vždycky. Dle zkušeností chovatelů dávají přenost některým nednotlivcům a některé naopak ignorují. Proto pokud máte dvě achatiny stejného druhu, které se moc nemají k páření, stojí za zkoušku zkusit k nim přidat jiného jedince. Pářicí orgán se u achatin nachází na pravé straně těla za hlavou (Obr.1). Těsně vedle sebe jsou penis i pochva. Někdy se achatiny propojí vzájemně (Obr.2) a někdy dělá jedna achatina "samici" a druhá "samce". Takovým nepsaným pravidlem bývá, že pokud je mezi achatinami větší velikostní rozdíl, "samici" dělá a následně klade větší achatina. Vyjímečně může dojít k samooplodnění (u a.immaculaty je to však běžné). Páření může trvat od několika minut až po několik hodin. Po spáření se vytvořená vajíčka hromadí ve váčku v ulitě a můžeme je vidět v dýchacím otvoru (Obr.5). Asi dva týdny po spáření kladou obě (jedna) achatiny vajíčka do důlku vyhrabaného v substrátu. Achatiny si dokáží v sobě uchovat spermie a na jedno spáření snesou zcela běžně několik snůšek, samozřejmě s určitým časovým odstupem. Tento interval mezi snůškami byvá 2-5 tydnů. Vajíčka klade pářicím otvorem video dole na stránce.
Obr.2 Arch. mar. eduardi, detail paření (nessa)
Vajíčka je vhodné (ne však nutné) přemístit do nějaké krabičky s lignocelem, kde udržujeme stálou teplotu a vlhkost jako u dospělých achatin. S vejci manipulujeme co nejméně a při nutné manipulaci udržujeme vajíčka neustále vlhká. Čím vyšší je teplota v líhni (v rámci danného druhu), tím dříve se malé achatiny líhnou.
Achatiny, které čerstvě dosáhnou pohlavní dospělosti, často kladou jen tak na povrch substrátu neoplodněná vajíčka.
Neoplodněných vajíček jsou dva typy:
Obr.3 A.tincta, neoplodněná vejce typ 1 (Honza)
První typ
- vajíčka čistě bílá
- velmi tenká skořápka
- tekutika vevnitř je čirá
- vajíčka volně položená na substrátu
- menší počet (1-10 platí u rodu achatina) Druhý typ
- vajíčka, většinou sytě žlutá
- tvrdá skořápka
- tekutina vevnitř lehce nažloutlá
- vajíčka zahrabaná v subsrátu
Obr.4 A.tincta, neoplodněná vejce typ 2 (Honza)
- vajíčka vetšinou o cca 10-20% větší než je běžné.
- menší počet (5-50 platí u rodu achatina)
Oplodněná vajíčka:
- lehce nažloutlá barva
- tvrdá skořápka
- tekutina vevnitř lehce nažloutlá
- vajíčka zahrabaná v substrátu
(vyjímku tvoří a. achatina, a. tincta,
které vejce někdy nezahbávají)
- počet se pohybuje v rozmezí viz atlas, či tabulka níže
(vyšší počet než u neoplodněných).
Ze snůšky je vhodné odstranit malá nebo deformovaná vajíčka. Přesný přehled o tom, jak dlouho trvá u jednotlivých druhů vývoj vajíček od nakladení až po líhnutí, naleznete v Atlasu achatin. Malé achatiny se líhnou postupně během několika dní a zůstávají schované v substrátu. Po vylíhnutí je nutné dát jim zdroj vápníku (sepiovou kost). Již několik dní po vylíhnutí přijímají potravu jako dospělí.
Vajíčka v dýchacím otvoru
V této sekci je vhodné zmínit problematiku křížení achatin, a to hlavně křížení albínů s přírodními formami. Podle následující tabulky si můžeme určit, jak bude vypadat potomstvo.
AA - přírodní forma bez genu albína
Aa - přírodní forma s genem albína
aa - albín
